DOKONALÝ DEN

Zvoní telefon. Volá moje nejskvělejší dcera. Hned pozná, že mne probudila. Promiň maminko, ty ještě spinkáš, že. Ano. Jejda, promiň. Zavolám později. Dobře. 

Podívám se, kolik je... deset... hned volám zpátky. V kolik přijedete? Venku je dnes opravdu krásně, co kdybychom něco ugrilovali? Ano ano. To bude skvělé. Tak ve dvě. 

Musím udělat na dvoře pořádek po zimě, aby bylo posezení v použitelném stavu. Ještě očistit gril a rychle posekat trávníček... Ahoj maminko. Hurá. Jsou tady. Ona drží malou krabičku, přáníčko a obrovský překrásný vlastnoručně pečený dort, on schovává za zády nádhernou kytici a já hadru. Všechno nejlepší maminko. Nás, skvělé děti už máš, tak teď přejeme ten dům a to porsche :-D. Zná moje sny, ví, co mám ráda, miluje kupování dárků a ještě více, když vidí tu radost z milého překvapení. Je jako já. Když na věc přijde, je jedno, jestli je to za korunu nebo za tisíc. Hlavně, že to je TO. A dnes to bylo naprosto dokonalé. 

Jsem ta nejšťastnější máma. Nemůže to být jinak, když si přečtete přání s růžovou zeměkoulí od své dcery. Když na náramku máte celý svět. Když vám ve váze voní ta nejkrásnější kytka. Když strávíte den povídáním si o čemkoliv se svými dětmi. Když vidíte, jejich upřímný smích. A když se maso na grilu podaří.

Co víc si můžu přát?