#154 KDYŽ HOLKY STAVÍ

Úkol zněl jasně... koupit nějaká prkna, abychom se přes ty staré OSB desky nepropadly mezi dřevo na topení... Můj výběr byl hodně omezený, potřebovala jsem délku 2.5 metru, protože delší bych do brouka nedostala. Ano, žádný zázrak... jen ta nejlevnější obyčejná borovice třída B/C, ale měla jsem při lovu štěstí, zrovna přivezli novou paletu a tak se mi povedlo těch čtrnáct hezkých prken úspěšně ulovit. Musela jsem sice přeskládat skoro celou hromadu, ale mám je... Určitě to bude vypadat krásně a myslím, že dobu stavby přežijí... i když... kdoví jak dlouho budeme stavět... 

Když jsou teď ty prázdniny a k tomu taková horka, vybírám si samou pohodovou práci. Takovou, která mi dělá okamžitou radost. Užívám si tady fakt úplně každý den, každou hodinu, minutu. Domů sice jezdím jak mrtvola, ale mrtvola naplněná tím jedinečným pocitem, že jsem zase udělala kousíček něčeho hezkého. Vůbec se mi odtud večer nechce. Vždycky si sednu a dívám se... na cokoliv... na stromy za plotem, na nádherné vlnovky moravského Toskánska nebo na kontík s myšlenkami, co všechno s ním ještě provedeme... Ale většinou jen tak přeblikávám pohledem mezi kolíky, které vytyčují základy našeho vysněného domečku a aniž bych nad čímkoliv přemýšlela, prostě ho tam vidím... vstupní chodba, pokoj, kuchyně, obývák, moje pracovna... 

Sedím a říkám si... to bude dobrý... základy nějak dáme, pak jen deska, nějaké ty zdi... okna... to bude ranec... ale pak už jen stropy, rovná střecha a hrubá stavba bude hotová... takhle rozfázované to vypadá jednodušeji... 

A jak si užíváte léta vy? Kde už jste všude byli? Co pěkného jste viděli? Nebo jste taky nejraději ve svém království?